Přehled podkladů k historii chrámu Svatého Víta v Českých Libchavách

Kapitola VI.

Rekatolizace

 

     Od roku 1588 byl vlastníkem Brandýského panství a tedy i Českých Libchav Karel starší ze Žerotína. Tento významný zemský úředník byl sice evangelík, ale stavovského povstání (1618) se neúčastnil. Proto jeho majetek nebyl zkonfiskován, nicméně musel, podle obnoveného zemského zřízení, opustit Země koruny české. Své statky pak řídil na dálku z Vratislavi, kde se usadil. Tato vysoká politická hra měla alespoň jeden pozitivní důsledek pro obyvatele Českých Libchav i celého panství, nedošlo zde totiž  k okamžité násilné rekatolizaci.

     Avšak působení Tovaryšstva Ježíšova, které bylo katolickou církví pověřeno k „očistě Čech“, nebyli ani zdejší obyvatelé zcela uchráněni. Vlastníkem hradu Žampach se stal v roce 1626 Fridrich starší z Oprštorfu, ten pozval příslušníky řádu Societatis Jesu  na své panství (mimo jiné zde působil páter Adam Kravařský) a před svojí smrtí v roce 1629 jim celé panství odkázal. K působení Jesuitů a reformačních komisařů ve zdejším kraji se váže dosud poměrně málo známý a neprozkoumaný dokument, totiž takzvané zpovědní seznamy z 25. ledna 1628, pro oblast Žamberecka do které jsou zahrnuty i České Libchavy. Zápis, který se naší vsi týká je však spojen se vsí Skrovnice a tak není zcela jasné, které položky, z celkového počtu 32, se týkají které vsi. Každý řádek obsahuje křestní jméno muže, jeho příjmení a údaj „má dětí“, ve třech případech se mi příjmení dosud nepodařilo rozluštit, dále jsou některá zkreslena vytvořením příjmení z křestního jména otce. A tak s poměrně vysokou pravděpodobností lze jako obyvatele Českých Libchav označit pouze :

  Václav Dolní (Petr Dolní je sedlák z Českých Libchav dle Berni ruly 1654),

  Jan Stejskal (Mach Stejskal je sedlák z Českých Libchav dle Urbáře Žerotínského 1615),

  Jiřík Matys (je jako sedlák z Českých Libchav zapsán v Urbáři Žerotínském 1615),

  Bartoň Blažek (Martin Blažek je sedlák z Českých Libchav dle téhož Urbáře 1615),

  Jiřík Tůmů (jako Jiřík Tomáš je zapsán v Českých Libchavách v Soupise podle víry 1651),

  Jíra Kocourek (Jan Kocourek je zapsán v Českých Libchavách v Soupise podle víry 1651).

Mimo to je na zpovědním seznamu zajímavé kdo v něm uveden není, což jsou právě příslušníci nejvýznamnější místní rody.

     V roce 1651 byl v Zemích koruny české proveden Soupis poddaných podle víry, zápis týkající se Českých Libchav nám prozrazuje, že tehdy měly 79 obyvatel starších deseti let. Nikdo z nich nebyl zapsán jako katolík, všichni jsou vedeni v rubrice „k zejskání naděje“. Zajímavé je, že je tomu tak i u synů z hora zmíněných katolíků Bartoně Matyse a Jiřího Blažka, a dokonce i sám Jiřík Tomášů, který byl do zpovědního seznamu zapsán teprve ve svých sedmnácti letech, je opět nekatolíkem. To do jisté míry znevěrohodňuje výsledky práce Jesuitů, ať už šlo o nepevnost v nové víře nebo o zápis za každou cenu.

     Součástí Soupisů poddaných podle víry jsou i popisy sakrálních staveb, kostel svatého Víta v Českých Libchavách se objevuje dvakrát. V zápise o Brandýském panství je tato poznámka:

  Item kostel filiální v Libchavách založení svatého Víta. Patres jezovité někdy tam z lásky      přisluhují, nejni při tom záduší nic víc, jenom jeden kus lesa. I prodá-li se kdy některý dřevo z něho, na opravu záduší se to obracuje. Rolí pod 2 věrtele. Krav zádušních . . . . .10. Peněz na dluzích 63 kop.

     V soupise panství Žampach je rovněž v roce 1651 tato zmínka :

  Třetí kostel filiální v Českých Libchavách které náleží urozené paní P. Marii z Lippého na Brandejse založení S. Víta  mučedníka Páně. Odtud ničím nejsou povinni, jedině když tam slouží neb káže dávaj knězi 6 g. česk. a jinak nic.    Peněz kostelních za lidmi mají 172 p.b.míšeň.,    21 g., 1 din.     Krav zádušních za lidmi 9 kusů.

     Ve farní kronice je na straně 13 zápis pořízený v roce 1864 :

  Za Jezuitů v Českých Libchavách pouze 5-krát za rok služby Boží bývaly, a to o vánocích na sv. Štěpána, v pondělí velikonoční a svatodušní, na pouť a posvícení

     Na téže straně uvádí kronikář jako dobu kdy se obyvatelé Českých Libchav stali katolíky rok 1628. Skutečně v tomto roce a následujícím proběhlo několik katolických křtů novo-rozeňat z Českých Libchav v Ústí. Nicméně Soupis poddaných podle víry nevykazuje žádné znaky formalismu, katolíci jsou pečlivě označováni, ale v Českých Libchavách není ani jediný.

     Ze všech těchto údajů lze dovodit závěr, že pokus o rekatolizaci kolem roku 1628 byl neúspěšný a ke skutečnému přijetí katolicismu došlo až po příchodu nových pánů na Brandýs, který roku 1652 koupil Jan Fridrich z Trautmansdorfu.