Jan Stárek

Jan Stárek se narodil  24.dubna 1726. Otec Mikuláš (28 let) a matka Rozina

(26 let) byli oddáni před únorem 1720. Jan byl prvním mužským potomkem, měl už tři sestry i když není spolehlivě známo zda Elizabeth ještě žila, bylo by jí 6 let. Další sestrou byla Kateřina, které byly 4 roky a Dorotka (2 roky). Rodina žila v Českých Libchavách na statku, který později dostal číslo 81 . Tento statek už pět měsíců patřil Mikulášovi, 3. prosince 1725 jej totiž koupil po svém otci Tomáši Stárkovi (Janovu dědovi). Po dvou letech se narodila další sestra Anna a v dubnu 1730 bratr Jiří, ten však žil pouze 6 týdnů a po jeho smrti zemřela i Janova matka Rozina ve svých 30ti letech. Už koncem listopadu téhož roku se otec znovu oženil s Ludmilou Jarešovou, se kterou měl dalších devět dětí. Z nich však čtyři v ranném dětství zemřeli. Po porodu devátého dítěte v květnu 1744 zemřela i Janova nevlastní matka Ludmila. Otec Mikuláš se po roce (1745) opět oženil s Alžbětou Dostálovou, která však byla o dva roky mladší než sám Jan, tomu už bylo 19 let. Alžběta porodila Mikulášovi ještě deset dětí, z kterých se však dospělosti dožili pouze tři, včetně Janova nevlastního bratra Martina, který se stal dědicem rodinného statku.

 

Jan se oženil ve svých 27 letech, vzal si 22letou Annu Farníkovou, dceru Josefa Farníka z Českých Libchav. Obřad se konal 20. listopadu 1753 v kostele sv. Víta v Českých Libchavách. Děti na sebe nedali dlouho čekat, v září 1754 se narodil syn Jan, pak asi Matěj a v roce 1757 Josef. Téhož roku v srpnu, však prvorozený syn Jan zemřel. Rodiče dali toto jméno dalšímu chlapci, který se narodil v dubnu 1760.

 

V roce 1761 koupil Jan Stárek chalupu, která později získala číslo 77 od Anny Zemanové, vdovy po Karlu Zemanovi, za 19 zlatých. Ty splácel devět let. Není však jasné, kde rodina bydlela před nákupem této nemovitosti. V dubnu 1762 se narodil syn Václav a o rok později Alžběta. Prvního prosince 1765 se narodil František Xaverský, ale živ byl pouze 8 dní. V červnu 1767 se narodil Mikuláš a v únoru 1769 Anna. Kateřina, která se narodila v srpnu 1771, žila také pouze devět dní.

 

Druhého dubna 1773 koupil Jan Stárek, od Jana Žáka, statek po Matěji Doležalovi číslo 5 i s polem, loukami a lesem, za 257 zlatých (pole a role str. čtverců 26  1  lada a pastviny str. čtverců 10  3).

 

Další dvě dcery se už narodili na statku, Františka v prosinci 1773 a Veronika-Rozálie v květnu 1776. Jan postupně splácel dluhy, mj. také prodejem původní chalupy číslo 77 v roce 1781 za 20 zlatých Matěji Stárkovi (nar. 1753 ve statku č. 28).

 

V květnu 1780 se provdala dcera Alžběta (17 let) za Václava Jenyštu (25 let) a v listopadu 1784 se oženil syn Josef a o měsíc později, také syn Jan. Zatímco Josef zůstal na rodinném gruntu a jeho první dítě se tam také narodilo syn Jan se odstěhoval ke své ženě Anně, rozené Kulhavé, na statek číslo 7, který však byl zadlužený, zejména u Františka Knipla a hrozila jeho konfiskace. Rodina se rozhodla tomu čelit tím, že Janův syn Jan statek od svého tchána koupil za cenu 220 zlatých. Problém však byl v tom, že Jan měl v hotovosti pouze 100 zlatých, které vrchnost užila k částečnému uspokojení věřitelů. Zbytek 120 zlatých bylo nutné zaplatit do čtyř týdnů. Otec Jan, který byl u smlouvy jako svědek, provedl poměrně neobvyklou operaci a to rozdělení gruntu číslo 5 mezi své dva syna Josefa a Mikuláše. Mikulášovi bylo teprve 21 let a zůstal na původní části statku, která dále nesla číslo 5. O deset let starší Josef byl schopen zaplatit v hotovosti 220 zlatých z čehož Jan zbytek dlužné částky na dům číslo 7 uhradil. Josefova polovina dostala nové popisné číslo 98.

 

V roce 1789 je třemi křížky podepsán Jan Stárek pod kontrolou Josefínského katastru, ale není možné zjistit, zda funkci „vejbora“ zastával právě Jan Stárek z čísla 5.

 

Dle smlouvy o prodeji domu č. 5, měl Jan Stárek zajištěn vejminěk pro sebe a svou ženu u syna Mikuláše, který zahrnoval žito, oves, lněné semínko, zelí a jednu krávu.

 

Tam také 13. září 1793 zemřel ve věku 67 let. V matrice zemřelých, je jako příčina smrti uvedeno: „Kůň ho zabil.“ Jeho žena Anna přežila Jana o deset let.