Prohlášení výboru na obranu Františka Stárka č. 2/89 - k 10. výročí vzniku Vokna

-----------------------------------------------------------

 

     Federálnímu shromáždění, předsednictvu vlády ČSSR, ministru spravedlnosti ČSR, ministru vnitra ČSR, Výboru čs. veřejnosti pro lidská práva a humanitární spolupráci, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných

 

     Časopis Vokno začal vycházet na jaře r. 1979 díky iniciativě mladých lidí ze severních Čech, kteří si opravili stodolu v Nové Vísce na Chomutovsku a na jejím pozemku pořádali hudební produkce nekonformních rockových skupin. Z potřeby informovat větší množství zájmeců vyšlo první číslo časopisu, který byl zatím bez názvu. U jeho zrodu stáli Miroslav Skalický s Karlem Havelkou a Františkem Stárkem. Teprve druhé číslo vyšlo pod názvem Vokno. Časopis dal název vzhled do světa nekonformní a režimem utajované kultury, naší i zahraniční.

 

     V listopadu r. 1981 provedla Státní bezpečnost po celé republice rozsáhlé akce, jejímž cílem byla likvidace undergroundové kultury a v první řadě časopisu Vokno. Po četných domovních prohlídkách byli František Stárek, Ivan Jirous, Milan Frič a Michal Hýbek zatčeni a obviněni z tr.činu výtržnictví. V Nové Vísce provedla StB důkladnou domovní prohlídku odůvodněnou podezřením z přechovávání drog. Ivan M.Jirous byl odsouzen ke třem letům odnětí svobody nepodmíněně ve III. NVS. František Stárek ke dvěma a půl letům nepodmíněně ve II. NVS. Po uvěznění Františka Stárka přestalo Vokno vyhcázet. Nenašel se organizátor, který by mohl ve vydávání časopisu pokračovat.

 

     Po Stárkově návratu z vězení v r. 1984 začalo Vokno vycházet v pestřejší podobě. Od sedmého čísla se časopis stal časopisem pro hudbu a jinou kulturu, jak má uvedneo v podtitulu. V roce 1987 začaly vycházet aktuality Vokna Voknoviny. Jejich cílem je informovat čtenáře o koncertech, výstavách, literárních veččerech ap.

 

     Uvěznení Františka Stárka považujeme za útok proti nezávislé kultuře. Ideální představou současné moci by zřejmě bylo hnutí zbavené svých stěžejních osobností a bez jakokoliv kulturní aktivity.